www.infoglobe.cz » Austrálie, Melbourne – Opravdu nejlepší město na světě? – VIDEO
Austrálie, Melbourne – Opravdu nejlepší město na světě? – VIDEO
Publikováno: 26.10.2021
Pokud bych měl své cestovatelské řemeslo pověsit na hřebík a vybrat si místo, kde se usadit, vyberu si australský Melbourne. Proč? Je to totiž město stavěné a rozvíjené pro lidi. Ne pro budovy, ne pro průmysl, ne pro developery, dokonce ani ne pro turisty. Pro obyčejné lidi, kteří v něm žijí. Také se dlouhodobě umísťuje na první příčce žebříčku nejlepšího města pro život na světě. Ale nebojte – i jako návštěvníci si ho můžete naplno užít a odjet s nezapomenutelnými zážitky. Ukážu vám jak.
Pokud se kohokoliv, kdo se do Melbourne zamiloval stejně jako já, zeptáte, proč je město tak super, vytáhne některou z těchto pěti věcí:
kultura a život
káva
jídlo
pláže a podnebí
Melbourňané
Většinou zmíní všechny. Důvodů je ale mnohem víc a já vám ve dvou dílech tohoto australského miniseriálu alespoň některé ukážu. Začněme v samotném centru města, kterému nikdo neřekne jinak než CBD.
Ještě než se vrhneme na všemožné festivaly, festiválky, koncerty a netradiční umělecká vystoupení, vezmu vás do knihovny. Knihovna státu Victoria totiž stojí doslova v centru dění a na její největší síň se staletými svazky a se zelenými čtecími lampičkami jen tak nezapomenete. Součástí knihovny je i malá galerie a několik uměleckých instalací, vše je přitom přístupné zcela zdarma.
Pár slov ke zmíněným festivalům: je jich spousta. Vlastně se pořád něco děje. Knihy, divadlo, film, komedie, hudba, jak je libo… Kdykoliv do Melbourne přiletíte, bude co dělat.
Pokud vás zajímá výtvarné umění, neměli byste minout National Gallery of Victoria a Australian Centre for Contemporary Art. Ale jak uvidíte v druhém díle – celé město je jedna velká galerie. I v samotném centru najdete v úzkých uličkách mezi mrakodrapy mnoho úžasných graffiti a všemožné umělecké instalace.
Když už jsme v těch malých uličkách, pojďme na kávu a případně i na něco k snědku. Zapomeňte na gastronomické průvodce (pokud vás neláká vyloženě fine-dinig), v Melbourne se totiž nemůžete seknout. Je to jednoduché – vyhněte se všem podnikům na hlavních třídách, hledejte naopak v těch nejzapadlejších uličkách. Jděte po čuchu a tam, kde mají narváno. Což je v podobných podnicích skoro všude – v čase oběda se nezřídka čeká na místo. Objednejte si flat white – zdejší vynález, který se tváří jako cappuccino, ale v hrnku máte dvakrát tolik kávy a méně mléka. A k obědu si klidně dejte snídani, „brunch” – tedy něco mezi snídaní a obědem – k Austrálii dnes patří snad ještě víc než klokani.
Najedení? Odpočatí? Tak pojďme objevovat zdejší skryté krásy koloniální architektury. Využijte tramvají zdarma v rámci „free tram zone” a vystupte tam, kde se vám zrovna líbí. Ve stínu mrakodrapů tu nenápadně čeká spousta krásných kostelíků a viktoriánských domků. Nejhezčí z nich jsou asi na Collins Street.
Večer můžete zajít například do některého z divadel, na stand-up comedy nebo na jeden z mnoha koncertů – hledat můžete přímo na stránkách města. Případně vlezte do některého z mnoha útulných barů, objednejte si sklenku místního vína a užívejte zdejší bezstarostný život.
Vánoční ostrov se nachází ve východní části Indického oceánu, od roku 1958 patří Austrálii a má status zámořského území (vnějšího teritoria). Nicméně je bez vlastní samosprávy. Tato tropická kolonie je pozoruhodná hlavně jeskyněmi a deštným pralesem překypujícím životem.
Stát Queensland na severovýchodě Austrálie je známý zejména díky Velkému bariérovému útesu. Proto sem také míří velké množství turistů, hlavně milovníků potápění a šnorchlování. Jeho jižní část kolem města Brisbane je turisty trochu opomíjená, zato velmi oblíbená mezi Australany.
Skalní útvar Kata Tjuta leží asi 50 kilometrů západně od Uluru. Obě místa spadají pod jeden národní park a mají tak jednotnou vstupenku. Australský název pro toto uskupení kamenů je The Olgas – podle jedné ze skal, která se jmenuje Mount Olga. Cestou se nám opět v celé své kráse ukazuje i Uluru. Kata Tjuta je uskupení 36 skal, z nichž nejvyšší dosahuje výšky 546 metrů a její vrchol je tak ve výšce 1066 m n. m. Oproti Uluru, jehož vrchol je 863 m n. m., je tedy vyšší.
Pokud něco opravdu oceníte na skutečnosti, že jste na Uluru zavítali v australském létě, čili mimo hlavní sezonu, pak je to minimum lidí, kteří měli podobný nápad jako vy. Míst na parkovištích je dostatek, nikde se netlačíte s masou turistů a na všech vyhlídkových místech máte svůj prostor.
Uluru je ikonou Austrálie. Tento majestátní rudý monolit se tyčí do výšky 348 metrů a jeho nejvyšší bod se tak nachází v nadmořské výšce 863 metrů. Jedná se o největší samostatný skalní monolit na světě.
Když u osady Erldunda odbočíte ze Stuart Highway na západ, dostanete se na Lasseter Highway, která vede pod jinými názvy až do Západní Austrálie. Z ní se můžete ještě vydat silnicí č. 3 na sever do národního parku Watarrka. Pokud byste odtud chtěli pokračovat do MacDonnellova parku, můžete, ale vjezd je na povolení a pouze pro vozy s pohonem 4×4.
Na západ i na východ od Alice Springs se rozkládá největší horský útvar ve střední Austrálii, Macdonnellovo pohoří s nejvyšší horou Mt. Zeil, která dosahuje nadmořské výšky 1531 m. Rudý střed Austrálie je tedy jedna velká červená placka. Je tu několik míst, kde můžete přenocovat. Většina je kompletně vybavená potřebným zázemím.
V hornatém středu Austrálie můžete navštívit tajemné uskupení kamenů. Australané je pojmenovali Devils Marbles neboli Ďáblovy kuličky. Podle aboriginských legend jsou to ale vejce Duhového hada. Na cestě z Alice Springs směrem na sever se vedle vás objeví zcela nečekaně (asi po 400 kilometrech). Tyto nezvyklé útvary najdete v chráněné rezervaci Karlu Karlu, která má celkovou rozlohu 1802 hektarů.
Alice Springs je nejznámějším městem v rudém středu Austrálie. Všechny zájezdy, které se pořádají na posvátnou horu Uluru (nazývanou také Ayers Rock) začínají právě tady. Pokud pojedete do Alice Springs z jihu, budete přejíždět hranici států Jižní Austrálie a Severní teritorium. Přestože jedete stále rovně na sever, je mezi těmito státy časový posun o jednu hodinu.
V rudém středu Austrálie leží velice zajímavé město – Coober Pedy. Proslavené je díky těžbě opálu, který se tu těží od roku 1905. Než do Coober Pedy dorazíme při naší cestě z Port Augusty, zastavujeme také v městečku Glendambo. Hned na začátku nás vítá cedule, která hlásí, že zde žije zhruba 30 obyvatel a 2 miliony much. Také jsme upozorněni, že další benzinová pumpa bude až za 253 kilometrů.
Austrálie je kontinentem protikladů. Hustě osídlené východní pobřeží kontrastuje s pustým rudým středem, zasněžené hory s pouští a bílá pleť přistěhovalých evropských obyvatel kontrastuje s tmavou pletí domorodých Aboriginců. Někoho Austrálie láká proto, že je od nás tak vzdálená, někoho právě pro své neuvěřitelné kontrasty, ale jedno je jisté – rozhodně stojí za to se sem vydat.
Jeden z nejznámějších výletů z Melbourne je cesta po Great Ocean Road po pobřeží směrem na východ. Asi 275 km od Melbourne najdete jedno z ikonických míst celé Austrálie – pískovcové útvary zvané 12 apoštolů.
Melbourne je prý už pátým rokem nejlepším místem pro život. V minulém díle jsem vás vzal do jeho moderního a docela rušného centra. Jenže v centru žije jen minimum lidí – většina z nich tam jezdí jen za prací a za kulturou. Pojďme se nyní podívat, jak to vypadá ve čtvrtích, kde se reálně bydlí a žije.
Myslel jsem si, že divnější a rozmanitější země než Skotsko a Island už jen tak nenajdu. Mýlil jsem se. Tasmánie – ostrov na jihu Austrálie o téměř stejné velikosti jako Česká republika – překvapuje snad na každém kroku. Chvíli se tváří jako již zmíněné Skotsko, chvíli jako Portugalsko, chvíli jako Nový Zéland a do toho tu pobíhají všemožná zvířátka, která znáte z dokumentů o přírodě.
Jižně od města Brisbane ve státu Queensland leží šesté největší město tohoto kontinentu – Gold Coast. Připadat si tu budete trochu jako v americkém Las Vegas. V překladu Zlaté pobřeží je velmi oblíbenou destinací zejména mezi mladými lidmi. Toto pulzující město je totiž plné zábavy, smíchu a samozřejmě zlatých slunečních paprsků.
Jestli jsem měl v tasmánském Hobartu pocit, že tam chcípl pes, v Launcestonu to bylo na první pohled ještě horší. Ale vzápětí jsem zjistil, že ospalé městečko se spoustou neobvyklých zákoutí má něco do sebe. Roztomilé domečky, cihlové továrny a kostely, pivovar, řeka s pelikány a velký městský park s japonskými makaky. A vinařská oblast Tamar Valley téměř za rohem.
Je 9 hodin večer a na ulici sotva potkáte člověka. Přitom jste uprostřed největšího města v Tasmánii, kde bydlí téměř čtvrt milionu lidí. Důvod je prostý – město je natolik rozlehlé, že v centru večer téměř nikdo nezůstává. Ve dne to tu naopak žije, i když v poklidném tempu přístavního města, kde není za čím se hnát. Krom turismu totiž město asi žádné světlé zítřky nečekají.
Novoroční číslo časopisu Krásy Slovenska přináší zajímavý rozhovor s geografem z Geografického ústavu Slovenské akademie věd - RNDr. Jánem Hanušinem, CSc., pozve vás napříč Kubínskou holí na Oravské Maguře a představí tajemné Javorníky.
Takovýto dokumentární film zatím nemá žádná řeka na světě. Jenom náš Hron! Legendami opředený vrchol Královy hole, tam začíná příběh, který se bude rozprostírat na dlouhých několika sto kilometrech. V jejich útrobách se nachází horská voda, která si hledá cestu, aby mohla dávat život dolinám. Přesně těmito slovy vás uvítá nově vzniklý film světového charakteru.
